Reklama
 
Blog | Michal Pohanka

Dříve nevěra, dnes polyamorie aneb Stop utlačování netradičních menšin

Když něčemu hodní lidé dají nějaký pěkný, vědecky znějící název, občas nastane žádoucí posun ve vnímání věcí a jevů. Například, čemu se dříve říkalo nevěra, to se dnes jmenuje polyamorie, s níž se můžete chlubit v televizi a na internetu. Polyamorie… jak hezky to vypadá, že? To slovo obsahuje bůžka lásky Amora, takže to přece nemůže být nic špatného!

Dost lidí má dneska oprávněný pocit, že když dělají něco, co jiné nijak neomezuje, je to v pohodě.
Herečka Lenka Kořínková nedávno v pořadu Prostřeno při slavnostní večeři o pěti lidech a přítomnosti televizních kamer pila polévku z talíře. Za starých rigidních časů by to bylo nanejvýš neomalené a trapné, ale dneska je to v nejlepším pořádku, protože Lenka to tak má a nikoho tím přece neobtěžuje.

Já třeba rád chodím v létě po rušné ulici úplně nahý, a tak doufám, že naše zákony, které jsou sto let za opicemi, to brzy budou reflektovat. V žádném případě se nemůže jednat o nějaké mravní ohrožení, na nahotě přece není nic závadného! Bůh nás tak stvořil a je to zcela přirozené. Svůj hezký název to navíc má už dávno – nudismus – tak nechápu, v čem je problém.

Soused Ferda zase k smrti rád venku onanuje před zraky jiných lidí a já vůbec nechápu, co by na tom komu mělo vadit. Kdo nechce, ať se nedívá. Tihle exhibicionisté, jak víme, jsou přece zcela neškodní. A děti se aspoň poučí o rozmanitosti lidské sexuality v praxi.

Tak o čem to tu vlastně debatujeme? Jasně, že manželství by mělo být pro všechny! Ten miluje své auto a kopuluje s ním do výfuku, tamta zas provozuje petting s Eiffelovkou, to všechno je naprosto v pořádku. Časy a hodnoty se mění a podob lásky je jak odstínů šedi. Jedna Britka se provdala za svého psa a jiná za lustr. Jestli to pes souhlasně odštěkl a lustr neprotestoval, tak proč ne?

Konečně je tu vznešená tendence, že všechny odchylky od kdysi takzvaného normálu se pozvedají na rozmanitost, která si zaslouží své místo a zvláštní zacházení. Zatímco v minulosti se lidé spící s lustrem či Eiffelovkou zavírali do blázince, v současnosti máme důstojný přístup k diverzitě a můžeme téměř jakékoliv netradiční hobby nazývat třeba Eiffelofilie či lustroamorie. Proti gustu žádný dišputát, tak proč ty lidi a lustry hned ostrakizovat, když přece nikomu neškodí; maximálně tak na Eiffelce kapku ošoupou lak, což je ale nepodstatný detail v boji za spravedlnost a rovnoprávnost.

Nepatrný problém mám jenom s tím, že když si třeba někdo o sobě bude myslet, že je papoušek, aby pak nepožadoval v hromadné dopravě bidýlka vedle madel a na úřadech krmítka s vodou. V době neomezených práv a možností sice nelze diskriminovat ani menšinu Papouškovců, ale nerad bych se na nějaké to bidýlko nabodnul, až se mnou tramvaj prudce zastaví. A taky, jak znám český stát, předělávka prostředků hromadné dopravy na bidýlkovou verzi by vyšla asi tak na padesátinásobek svojí ceny. Jinak to samozřejmě není nic proti ničemu a, co není důvodně zakázáno, nechť je rozhodně povoleno!

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama