Reklama
 
Blog | Michal Pohanka

Čtenost 3, Komentáře 0

Je skoro jedna hodina odpolko a ještě mi nikdo nepopřál k dnešním narozeninám; přitom jsem tak hodný člověk. Bambůčo nepiju a dluhy splácím poctivě. Vlastně, popřála mi máma, Komerční banka a Google, ale to se asi moc nepočítá. Jinak ticho po pěšině.

Charles Bukowski jednou řekl (možná i dvakrát), že když si chce člověk přečíst dobrou knížku, musí si ji sám napsat. To mě inspirovalo k dnešnímu narozeninovému samopřání. Musím si pogratulovat k tomu, že jsem super chlap a vždycky jsem byl. Třeba jsem patnáct let vydržel nepít tvrdý alkohol. Úderem šestnáctých narozenin jsem sice začal, ale i tak považte: patnáct roků abstinence, to je prostě skvělá práce! Nekouřil jsem dokonce čtvrt století. Až v šestadvaceti jsem se rozhodl, že budu českému státu pravidelně přispívat horentní sumou na daních z cigaret, takový jsem borec!

Škoda jen, že si tenhle blog zase přečtou tři lidi a z toho mi ani jeden nenapíše nic do komentářů. Když jsem ještě smolil texty na Idnes, občas si můj článek přečetlo i menší okresní město. To bývaly hezké časy. Jenže pak se nějak duo tamních horlivých administrátorů rozhodlo, že na dnešní poměry píšu trochu nekorektně, a vyhodili mě. No nic, na Respektu se mi třeba dostane o kapku víc respektu, i když sem moc lidí nechodí. Nebo spíš právě proto.

Jsem už bohužel ve věku, kdy je mládí v rektu a do důchodu daleko, což má ale i svoje výhody. Jsem například moudrý a mám nadhled. To není samozřejmost. Protože až mi bude tak o dvacet víc (dožiju-li se toho, samosebou), moje moudrost se rozpustí v demenci a o nadhledu si budu moct nechat jenom zdát. V tom čase mě budou drtit doplatky za léky a pocit zbytečnosti. Ten mě sice drtí už teď, ale jak musím chodit do práce, abych si na tu zbytečnost vydělal, přicházím tam na jiné myšlenky, a proto se to dá občas i vydržet.

Sním o tom, že jednou napíšu knihu, které se prodá víc než jeden kus, což by byl můj osobní rekord. Před časem jsem již jeden elektronický exemplář svého staršího literárního dílka zpeněžil, ale to jenom proto, že si ho stáhnul můj známý, který to dostal jako bonus od svého mobilního operátora.

Ale abych tady všechny tři čtenáře moc neunavoval, tak tedy: Přeju si, aby se mi v životě dařilo aspoň tak jako posledních pár měsíců a aby moje rodina zůstala pořád při mně. Brácha mi totiž moc pěkně pogratuloval už včera a to se taky počítá. Navíc, do půlnoci stále daleko, takže se mi klidně ještě může ozvat i ČEZ nebo Lidl.

A taky hodně toho zdraví (nejen z Posázaví), milý Michale!

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama